1. Vznik a vývoj atomové teorie
První atomovou teorii, která vychází z experimentálních poznatků, podal počátkem 19. století J. Dalton. Daltonova atomová teorie představovala revoluční změnu zejména v pohledu na chemické procesy.
Později se především fyzikové snažili na základě experimentálních faktů vytvořit modely atomů. První modely, pudinkový model a planetární model, používaly k teoretickému popisu atomu metod klasické fyziky. Protože však tyto modely nedokázaly objasnit nové experimentální skutečnosti, vytvořil Niels Bohr model atomu (Bohrův model atomu), ve kterém významnou roli hraje tzv. kvantovací podmínka, kterou není možno získat ze zákonů klasické fyziky. Tento postup byl později zobecněn v Sommerfeldově kvantové teorii použité ke zpřesnění popisu spektra atomu vodíku (Sommerfeldův model atomu). Bohrův model atomu představuje jedno z východisek kvantové teorie.
Dnes se řešení fyzikálních problémů v atomové fyzice
bez kvantové teorie neobejde. Nejčastěji se vychází ze Schrödingerovy rovnice
(SR) v tzv. elektrostatickém přiblížení, resp.
z Pauliho
rovnice, ve které je zahrnut dodatečně vliv spinu elektronu.
V principu je možné pro přesnější popis přejít k relativistické
teorii na bázi Diracovy rovnice (DR) či
použít ještě obecnější kvantovou
teorii pole, ale v praxi
je většinou nezbytné nebo alespoň jednodušší použít přibližných metod, které
spočívají v započtení korekcí
pomocí poruchové teorie.
Přesné řešení SR (i DR) je možné získat pro
atom vodíku.
Přibližných metod je nutno použít až pro víceelektronové atomy
Zejména ze základních chemických zákonů.
