4.9.11 Trojrozměrný harmonický oscilátor

 

Trojrozměrný harmonický oscilátor je prostorovým protějškem lineárního harmonického oscilátoru. Protože níže na mnohé výsledky získané pro tento jednorozměrný model odkazujeme, doporučujeme čtenáři, aby jej, pokud tak již neučinil, podrobně prostudoval.

 

Potenciál

 

Trojrozměrný harmonický oscilátor je zadán modelovým potenciálem

kde    a   jsou kladné konstanty. Platí-li    hovoříme obvykle o izotropním harmonickém oscilátoru. Potenciál V můžeme v tomto speciálním případě psát ve tvaru

kde 

 

V poli tohoto potenciálu budeme studovat stacionární stavy a pohyb jediné částice, jejíž hmotnost označme  M.

 

Stacionární stavy

Podrobné řešení stacionární Schrödingerovy rovnice je možno pro studovaný systém nalézt zde. Z něj plyne, že

 

energetické spektrum trojrozměrného harmonického oscilátoru je čistě diskrétní.

 

Přípustné hodnoty celkové energie jsou dány vztahem

kde kvantová čísla    a   nabývají nezáporných celočíselných hodnot a kde parametry

    a 

 

odpovídají vlastním úhlovým frekvencím oscilací studovaného systému.

 

Speciálně pro izotropní harmonický oscilátor platí

kde

 

Pro normalizované vlastní vlnové funkce studovaného systému můžeme psát

kde

 

jsou normalizované vlastní funkce pro lineární harmonický oscilátor a symbolem   označujeme Hermiteův polynom stupně  n.

 

Míra degenerace energetických hladin trojrozměrného harmonického oscilátoru závisí na konkrétních hodnotách parametrů     a

 

Tak např. pro izotropní harmonický oscilátor je základní energetická hladina    nedegenerovaná, neboť odpovídá jediné volbě kvantových čísel  Na druhé straně je ale kupř. první excitovaná hladina izotropního harmonického oscilátoru třikrát degenerovaná, neboť energie    odpovídá následujícím třem volbám kvantových čísel:

·          

·          

·          

 

Časový vývoj

 

Podrobné řešení nestacionární Schrödingerovy rovnice pro systémy s čistě diskrétním spektrem je možno najít zde. Z něj pro trojrozměrný harmonický oscilátor vyplývá, že časový vývoj vlnové funkce  j,  kterou je možno v počátečním čase    psát ve tvaru

 

je dán formulí

kde   a    jsou výše uvedené vlastní energie a odpovídající stacionární vlnové funkce.


Předchozí     Následující