4.3.2 Obecné řešení nestacionární Schrödingerovy rovnice
Čistě diskrétní spektrum
Podle principu superpozice můžeme vlnovou funkci popisující fyzikálně realizovatelný stav systému psát ve tvaru lineární kombinace vlnových funkcí stacionárních. V případě systému s čistě diskrétním spektrem proto platí
![]()
kde vektorovým indexem
zohledňujeme možnou degeneraci
jednotlivých energetických hladin systému. V případě nedegenerovaného spektra
by se tento sčítací index ve výše uvedené sumě nevyskytoval.
Vzhledem k tomu, že princip superpozice byl vůdčí ideou při formulování nestacionární Schrödingerovy rovnice, musí jí nutně výše uvedená suma vyhovovat, což můžeme snadno ověřit prostým dosazením.
K jednoznačnému určení tohoto řešení musíme však najít zatím
neznámé koeficienty
Učiníme tak
pomocí počáteční podmínky
v níž je
zadaná komplexní
funkce. Musí tedy platit
![]()
K osamostatnění konstant
využijeme ortogonality
prostorových částí stacionárních vlnových funkcí, o nichž navíc budeme
předpokládat, že jsou normalizovány k jedničce. S využitím bra-ketové symboliky
můžeme proto psát
kde
je zobecněné Kroneckerovo delta.
Po vynásobení obou stran počáteční podmínky, kterou pomocí
bra-ketové symboliky zapisujeme ve tvaru
zleva
bra-vektorem
a s využitím
ortogonality stacionárních vlnových funkcí získáme
![]()
![]()
a dále též
![]()
Musíme však mít na paměti, že různé počáteční vlnové funkce, které se navzájem liší pouze nenulovým multiplikativním faktorem, popisují počáteční stav systému stejně dobře. Podobná nejednoznačnost se pochopitelně přenáší i na obecné řešení nestacionární Schrödingerovy rovnice. Vybereme-li si však jednu ze všech možných ekvivalentních počátečních podmínek, bude již toto řešení určeno jednoznačně.
Snadným výpočtem dále zjistíme, že v každém čase platí
![]()
Čistě spojité spektrum
Pro systém s čistě spojitým spektrem je možno podle principu superpozice psát obecnou kvadraticky integrovatelnou vlnovou funkci ve tvaru
![]()
kde integrujeme přes množinu všech spojitých energií a vektorovým indexem s zohledňujeme možnou degeneraci jednotlivých energetických hladin.
I právě uvedená integrální lineární kombinace splňuje nestacionární Schrödingerovu rovnici, a zadává tedy její obecné řešení.
Neznámé koeficienty
získáme pomocí
počáteční podmínky
![]()
z níž lze vhodným postupem [1], přesahujícím však
rámec této encyklopedie, získat při vhodné „normalizaci“ ![]()
![]()
[1] FORMÁNEK, J. Úvod do kvantové teorie. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 903 s. s. 51-56.