4.10.7 Nestacionární poruchová teorie - podrobný výpočet pro nedegenerované diskrétní spektrum

 

Předpokládejme, že je možno hamiltonián systému psát ve tvaru

 

 

kde operátor    je jen malou poruchou neporušeného hamiltoniánu   tj.     kde  e  je malé kladné číslo. Dále předpokládejme, že neporušený hamiltonián    nedegenerované a čistě diskrétní spektrum. Platí tedy

 

   n = 1,2,… ,

 

kde vlnové funkce    tvoří bázi na stavovém prostoru systému (viz též princip superpozice). Předpokládáme ovšem, že neporušenou stacionární Schrödingerovu rovnici umíme řešit a hodnoty vlastních energií   i odpovídající vlnové funkce    tedy známe.

 

Časově závislou vlnovou funkci    která splňuje nestacionární Schrödingerovu rovnici

 

a současně vyhovuje i počáteční podmínce    hledáme ve tvaru poruchové řady

 

Její členy splňují počáteční podmínky    a    pro

 

Dosazením poruchového rozvoje pro    do nestacionární Schrödingerovy rovnice, v níž vezmeme v úvahu rozklad hamiltoniánu systému na neporušenou část    a malou poruchu    získáme

 

 

Po roznásobení a porovnání členů se stejnými mocninami  e  dává poslední z uvedených rovnic následující podmínky pro hledané funkce   

 

 

kde jsme se pro jednoduchost omezili pouze na členy nultého a prvního řádu.

 

První z uvedených rovnic odpovídá neporušené nestacionární Schrödingerově rovnici. Vezmeme-li v úvahu počáteční podmínku    můžeme pro její řešení psát (viz též obecné řešení nestacionární Schrödingerovy rovnice)

 

 

Výše jsme požadovali, aby vlnové funkce    tvořily bázi na stavovém prostoru systému. Pro funkci    můžeme proto psát

 

 

a po dosazení do rovnice pro    obdržíme následně, využijeme-li současně

 

Vynásobíme-li tuto rovnici zleva bra-vektorem   k = 1,2, …,  a uvědomíme-li si, že vlastní vlnové funkce neporušeného hamiltoniánu jsou ortogonální a podle předpokladu normované k jednotce, získáme soustavu nezávislých diferenciálních rovnic pro zatím neznámé koeficienty

 

 

kde 

 

Tyto rovnice řešíme standardním způsobem. Vezmeme-li navíc v úvahu fakt, že koeficienty    musí splňovat počáteční podmínku

 

 

a vzhledem k ortogonalitě ket-vektorů    (pozn.)  i

 

 

pro libovolný index  k,  můžeme pro ně psát

 

 

 

 

standardním způsobem

Uvedené rovnice jsou lineárními obyčejnými diferenciálními rovnicemi prvního řádu. O způsobu jejího řešení se může čtenář poučit např. v REKTORYS, K., aj. Přehled užité matematiky. 4. vyd. Praha: SNTL, 1981. 1139 s. s. 618-621.

 

( )

Vynásobíme-li rovnost   zleva bra-vektorem    získáme  a to pro libovolné k.


Předchozí     Následující