3.3 Metoda slabé vazby
(vazba LS, Russelovo-Saundersovo přiblížení)
Metoda slabé vazby vychází při popisu víceelektronového atomu z předpokladu, že interakce mezi spinem a orbitálním momentem hybnosti (spin-orbitální interakce) pro jednotlivý elektron je mnohem menší než zbytková interakce mezi elektrony navzájem. V takovém případě je možno v rámci poruchové teorie považovat spinorbitální interakci za poruchu a popisovat stav víceelektronového atomu v nultém přiblížení pomocí vlnových funkcí neporušeného hamiltoniánu.
Při zanedbání spinorbitální interakce je možno vlnové funkce
(vlastní funkce neporušeného hamiltoniánu
) hledat současně jako vlastní funkce operátorů z-ové složky
a velikosti
celkového vlastního
momentu hybnosti
a rovněž jako vlastní
funkce operátorů z-ové složky
a velikosti
celkového vlastního
momentu hybnosti
, kde
a
představují spin a
orbitální moment hybnosti i-tého elektronu v atomu se Z elektrony.
To je dáno tím, že v nepřítomnosti spinorbitální
interakce by se kromě celkového momentu hybnosti
zachovávaly
rovněž
a
, což v kvantové mechanice znamená, že jsou splněny komutační relace v následujícím tvaru:
,
,
a
,
kde
je nulový operátor a
hranaté závorky označují komutátor. Formálně je splnění
relací zajištěno tím, že
neobsahuje členy
závislé na spinech. Všechny operátory
tedy komutují
s neporušeným hamiltoniánem, navíc z vlastností momentu hybnosti
v kvantové mechanice plyne, že komutují i mezi sebou navzájem.
Odtud vyplývá, že vlnové funkce je možno skutečně hledat
jako společné vlnové funkce výše uvedených operátorů. Tyto vlastní funkce pak
můžeme číslovat odpovídajícími kvantovými čísly L, S,
a
. V metodě slabé vazby se volí pro popis
víceelektronového atomu jiný soubor kvantových čísel. Protože
se zachovává, platí
současně komutační relace
a
.
Můžeme tedy hledat vlastní funkce
jako společné vlastní
funkce systému operátorů
. Stav víceelektronového atomu je pak popsán odpovídajícími
kvantovými čísly L, S, J a
.
Pro vlastní hodnoty operátorů velikostí a z-ových komponent jednotlivých momentů hybnosti platí:
Protože
, platí navíc podle pravidel skládání momentu hybnosti:
Číslo J tedy nabývá pro
celkem
a pro
celkem
různých hodnot.
Čísla M ve vztazích se označují
v analogii s atomem vodíku jako magnetická kvantová čísla.
Stav s určitou hodnotou kvantových čísel L a S se označuje jako term. Stav víceelektronového atomu v rámci slabé vazby se popisuje pomocí Rusellovy-Saundersovy symboliky
kde
bývá zvykem označovat
jako multiplicitu
(termu).
Takto definovaná multiplicita je ovšem skutečnou
multiplicitou, tj. násobností termu,
pouze pro
. Hodnoty multiplicity a J se uvádějí číslem, místo hodnoty L se uvádí odpovídající značení pomocí písmen obdobně jako
v případě vedlejšího kvantového čísla l
u atomu vodíku, ale s tím rozdílem,
že se používají odpovídající velká písmena abecedy: S, P, D, … (odpovídají L = 0, 1, 2, …).
Příklad:
Pro excitovaný stav He: 1s12s1
můžeme dostat dva různé termy:
1S0
(singlet, multiplicita rovna 1, S =
0, též parahelium) a
3S1 (triplet, multiplicita rovna 3, S = 1, též ortohelium).
Pokud není započtena zbytková interakce, mají všechny termy
pro danou konfiguraci stejnou energii.
Po započtení zbytkové interakce mají různé termy různou energii (sejmutí
degenerace v L a S), ale všechny stavy odpovídající
danému termu mají energii stejnou. Vektory
se stále zachovávají.
Hladina daného termu (L,S) je
krát degenerovaná.
V případě započtení spin-orbitální interakce dochází
k sejmutí degenerace i v J.
Zůstává degenerace v
. Energetická
hladina odpovídající danému termu se tedy po započtení spin-orbitální interakce
rozpadá na
(pro
), resp.
(pro
). Ve druhém případě není počet energetických hladin roven
dříve zavedené multiplicitě.
Energii pro danou konfiguraci můžeme tedy zapsat ve tvaru
![]()

Vzdálenost mezi sousedními energetickými hladinami určuje Landého pravidlo intervalů.
Pro schematické znázornění stavu atomu v metodě slabé vazby se používá vektorový model atomu. Předpoklad metody
slabé vazby (
) je dobře splněn pro lehké atomy.
Znamená to,
že splňují komutační relaci. Jinak řečeno nezaleží na pořadí aplikace operátorů
na příslušnou funkci. Např. pokud
a
komutují, pak