3.3 Metoda slabé vazby
(vazba LS, Russelovo-Saundersovo přiblížení)

 

Metoda slabé vazby vychází při popisu víceelektronového atomu z předpokladu, že interakce mezi spinem a orbitálním momentem hybnosti (spin-orbitální interakce) pro jednotlivý elektron je mnohem menší než zbytková interakce mezi elektrony navzájem. V takovém případě je možno v rámci poruchové teorie považovat spinorbitální interakci za poruchu a popisovat stav víceelektronového atomu v nultém přiblížení pomocí vlnových funkcí neporušeného hamiltoniánu.

 

Při zanedbání spinorbitální interakce je možno vlnové funkce (vlastní funkce neporušeného hamiltoniánu ) hledat současně jako vlastní funkce operátorů z-ové složky  a velikosti  celkového vlastního momentu hybnosti    a rovněž jako vlastní funkce operátorů z-ové složky   a velikosti    celkového vlastního momentu hybnosti  , kde    a    představují spin a orbitální moment hybnosti  i-tého elektronu v atomu se Z  elektrony.

 

To je dáno tím, že v nepřítomnosti spinorbitální interakce by se kromě celkového momentu hybnosti    zachovávaly rovněž     a  , což v kvantové mechanice znamená, že jsou splněny  komutační relace   v následujícím tvaru:

 

,   ,   a  ,

 

kde   je nulový operátor a hranaté závorky označují komutátor. Formálně je splnění relací  zajištěno tím, že  neobsahuje členy závislé na spinech. Všechny operátory  tedy komutují s neporušeným hamiltoniánem, navíc  z vlastností momentu hybnosti v kvantové mechanice plyne, že komutují i mezi sebou navzájem.   

 

Odtud vyplývá, že vlnové funkce je možno skutečně hledat jako společné vlnové funkce výše uvedených operátorů. Tyto vlastní funkce pak můžeme číslovat odpovídajícími kvantovými čísly  L, S,  a . V metodě slabé vazby se volí pro popis víceelektronového atomu jiný soubor kvantových čísel. Protože  se zachovává, platí současně komutační relace

 

    a     .

 

Můžeme tedy hledat vlastní funkce  jako společné vlastní funkce systému operátorů . Stav víceelektronového atomu je pak popsán odpovídajícími kvantovými čísly  L,  S,  J  a  .

Pro vlastní hodnoty operátorů velikostí a z-ových komponent jednotlivých momentů hybnosti platí:

 

,,

.

 

Protože , platí navíc podle pravidel skládání momentu hybnosti:

 

.

 

Číslo  J  tedy nabývá pro  celkem  a pro  celkem  různých hodnot. Čísla  M  ve vztazích se označují v analogii s atomem vodíku jako magnetická kvantová čísla.

 

Stav s určitou hodnotou kvantových čísel L a S se označuje jako term. Stav víceelektronového atomu v rámci slabé vazby se popisuje  pomocí Rusellovy-Saundersovy symboliky

kde  bývá zvykem označovat jako multiplicitu (termu).

 

Takto definovaná multiplicita je ovšem skutečnou multiplicitou, tj. násobností termu, pouze pro .  Hodnoty multiplicity a J se uvádějí číslem, místo hodnoty L se uvádí odpovídající značení pomocí písmen obdobně jako v případě vedlejšího kvantového čísla l u atomu vodíku, ale  s tím rozdílem, že se používají odpovídající velká písmena abecedy: S, P, D, … (odpovídají = 0, 1, 2, …).

 

Příklad:

Pro excitovaný stav He: 1s12s1 můžeme dostat dva různé termy:

1S0 (singlet, multiplicita rovna 1, S = 0, též parahelium) a 

3S1 (triplet, multiplicita rovna 3, S = 1, též ortohelium).

 

Pokud není započtena zbytková interakce, mají všechny termy pro danou konfiguraci stejnou energii.  Po započtení zbytkové interakce mají různé termy různou energii (sejmutí degenerace} v   L  a  S), ale všechny stavy odpovídající danému termu mají energii stejnou. Vektory   se stále zachovávají. Hladina daného termu (L,S) je krát degenerovaná.

 

V případě započtení spin-orbitální interakce dochází k sejmutí degenerace i v J. Zůstává degenerace v . Energetická hladina odpovídající danému termu se tedy po započtení spin-orbitální interakce rozpadá na  (pro ), resp.  (pro ). Ve druhém případě není počet energetických hladin roven dříve zavedené multiplicitě.

 

Pro danou elektronovou konfiguraci atomu mají nejnižší energii stavy s nejvyšší hodnotou S (viz Hundovo pravidlo), mezi stavy s daným S  mají nejnižší energii stavy s nejvyšší hodnotou L.

Energii pro danou konfiguraci můžeme tedy zapsat ve tvaru

 

 

 

Vzdálenost mezi sousedními energetickými hladinami určuje Landého pravidlo intervalů. Pro schematické znázornění stavu atomu v metodě slabé vazby se  používá vektorový model atomu. Předpoklad metody slabé vazby () je dobře splněn pro lehké atomy.

Textové pole:

 

 

komutují

Znamená to, že splňují komutační relaci. Jinak řečeno nezaleží na pořadí aplikace operátorů na příslušnou funkci. Např. pokud  a  komutují, pak


Předchozí     Následující