4.9.8 Trojrozměrná pravoúhlá potenciálová jáma nekonečné hloubky - podrobné řešení stacionární Schrödingerovy rovnice

 

Podobně jako v případě jednorozměrné jámy nekonečné hloubky řešíme stacionární Schrödingerovu rovnici pro částici v trojrozměrné pravoúhlé jámě nekonečné hloubky odděleně na oblasti, v níž je potenciál nekonečný, a na oblasti, v níž je potenciál nulový.

 

Jistě nepřekvapí, že

·        vlnová funkce je pro daný potenciál spojitá na celém prostoru,

·        vně potenciálové jámy je nulová (pozn. 1).

Uvnitř jámy je potenciál nulový a stacionární Schrödingerova rovnice nabývá tvaru    je hmotnost částice)

 

Na rozdíl od jednorozměrné potenciálové jámy máme nyní co činit s parciální diferenciální rovnicí. Její řešení nalezneme pomocí metody separace proměnných, kdy neznámou vlnovou funkci předpokládáme ve tvaru

 

 

Dosazením do výše uvedené Schrödingerovy rovnice získáme po provedení příslušných derivací

a po úpravách

kde jsme zavedli

 

Poučeni řešením jednorozměrného modelu předpokládáme, že fyzikálně přijatelné jsou pouze kladné hodnoty energie  E.  Výraz pod odmocninou bude proto vždy kladný a definice parametru  k  je tedy korektní.

 

Sčítance na levé straně poslední uvedené rovnice závisejí vždy jen na jedné z nezávislých proměnných  x, y či z.  Proto musí být každý z nich konstantní, tj. musí platit

     a  

 

kde konstanty      a    splňují vazebnou podmínku

 

 

Tímto je ovšem problém řešení parciální diferenciální rovnice převeden na mnohem jednodušší úlohu řešení tří nezávislých obyčejných diferenciálních rovnic (pozn. 2). Navíc jsou získané obyčejné diferenciální rovnice totožné s těmi, které řešíme v rámci jednorozměrného modelu.

 

Proto můžeme pro přípustné hodnoty energie bez zdlouhavých výpočtů přímo psát

 

 

kde kvantová čísla      a    nabývají všech kladných celočíselných hodnot.

 

Odpovídající vlnové funkce pak nabývají uvnitř jámy (vně jsou, jak víme, nulové) tvaru

 

 

kde

    a 

 

 

(1)

Pokud by se částice nacházela vně studované potenciálové jámy, musela by mít nutně nekonečnou celkovou energii. Viz též jednorozměrný případ.

 

(2)

Uvedené rovnice jsou lineární obyčejné diferenciální rovnice s konstantními koeficienty a nulovou pravou stranou. O způsobu jejich řešení se může čtenář poučit např. v REKTORYS, K., aj. Přehled užité matematiky. 4. vyd. Praha: SNTL, 1981. 1139 s. s. 649-652.


Předchozí     Následující