Mezi fázové přeměny prvního druhu patří všechny změny skupenství. Za změnu skupenství považujeme tání, tuhnutí, kondenzaci, var a vypařování, sublimaci a desublimaci. Někdy zde řadíme změny krystalických struktur pevných látek. V příslušných kapitolách budeme studovat všechny tyto děje zvlášť. Budeme se je snažit popsat z pohledu mikroskopického i makroskopického. U fázových přeměn prvního druhu dochází ke skokovým změnám některých parametrů dané látky. Nespojitě se mění například vnitřní energie. Zároveň látka přijímá či uvolňuje latentní teplo. Fázové přeměny prvního druhu se vyznačují nespojitými derivacemi chemického potenciálu prvního řádu. Odtud plyne i název.

Pro názornost budeme používat fázové diagramy. Například na jednu osu budeme nanášet hodnoty tlaku a na druhou teplotu. Stavy téže látky budeme vyznačovat body a obdržíme soustavu křivek. Křivky charakterizují jednotlivé skupenské přeměny. Můžeme z nich vyčíst všechny podstatné charakteristiky studované chemické látky. Každý bod roviny můžeme chápat jako možný rovnovážný stav látky. Zároveň zjistíme na diagramu několik významných bodů. Připomeňme si aspoň trojný bod, na diagramu je označen A. Ten charakterizuje rovnovážný stav látky, ve kterém může současně existovat látka ve stavu pevném, kapalném i plynném současně. U vody to je při normálním tlaku 0 ° C. Trojný bod je pro každou látku charakteristická konstanta! Dalším bodem je kritický bod, označen K. Je to koncový bod křivky syté páry. Nachází-li se látka v něm, je hustota kapaliny shodná s hustotou její syté páry.

Mezi fázové přechody prvního druhu řadíme: