6.5 Změna krystal. struktury

 

Mohou existovat krystaly jedné látky s různou vnitřní strukturou. Víme také, že rozlišujeme celkem sedm krystalografických soustav. Jedna látka se ale může vyskytovat i v několika možných strukturách. Při “volbě” typu krystalu hrají největší roli vnější podmínky při jeho vzniku.

Jako příklad si uveďme grafit (tuhu), a diamant. Látka je složena z atomů uhlíku, záleží však na vnitřní struktuře. Látky se vzájemně liší nejen optickými vlastnostmi, ale především svou pevností. Už na první pohled je zřejmý rozdíl mezi pevností obou modifikací. Obdobně bychom mohli pozorovat různé krystaly síry.

1.2 foto.jpg (1660 bytes)

Krystalografické změny závisejí na volbě láky. Někdy jsou vlastnosti bližší fázovému přechodu I. druhu. Jindy můžeme pozorovat nápadnou shodu s fázovými přechody druhu druhého.

Na středních školách se o změnách krystalických struktur, ani o fázových přechodech II. druhu, běžně nehovoří.

 

Up 6.1 Potenciály 6.2 Gibbsovo pravidlo fází 6.3 Skupenské teplo 6.4 FP I. druhu 6.5 Změna krystal. struktury 6.6 FP II. druhu