2.5 Řady radioaktivních přeměn

Při radioaktivních přeměnách dochází často k situaci, že dceřinné jádro vzniklé některým typem radioaktivní přeměny je opět radioaktivní a může se opět samovolně přeměňovat. Taková situace se pak může opakovat několikrát. Hovoříme pak o řadách radioaktivních přeměn.

Řada radioaktivních přeměn

Radionuklidy řady se postupně přeměňují přeměnami a a b. V případě, že se daný radionuklid může přeměnit více způsoby, dochází ke vzniku „větví“ řady, které se ale opět spojují u některého dalšího radionuklidu v řadě, takže řada končí u jediného stabilního nuklidu.

Tyto řady  se pojmenovávají podle prvního radionuklidu v řadě, popřípadě podle svého typického členu. Existují pouze čtyři radioaktivní rozpadové řady. To je mimo jiné důsledek toho, že pouze při přeměně a dochází ke změně počtu nukleonů, a to o 4 nukleony. Sousední členy dané řady se tedy buď neliší v počtu nukleonů, anebo se musí lišit  právě o 4 nukleony. Radionuklid lišící se pouze o 1, 2 nebo 3 nukleony nemůže patřit do stejné řady.

Jsou známy tři přirozené přeměnové řady, jejichž členy se vyskytují v přírodě, a jedna tzv. umělá přeměnová řada, jejíž počáteční radionuklid – neptunium se běžně v přírodě nenachází a musí být připraven uměle.

Druhy radioaktivních přeměn

Úkol k zamyšlení naleznete zde.

Víme už, že některá jádra jsou nestabilní a mohou se přeměňovat některým typem radioaktivní přeměny. Každá přeměna je náhodný proces. Ten má ovšem přesně určenou pravděpodobnost, což znamená, že z dostatečně velkého souboru jader se v určitém čase přemění určitá část těchto jader. To popisuje zákon radioaktivní přeměny, který nám však neříká nic o tom, které jádro se v dané chvíli přemění. 

Nyní uvidíte, že i když přeměna nestabilního jádra je náhodný proces, stabilita jader náhodná není, a také se dozvíte, jak posuzovat stabilitu jádra.