Třetí termodynamický princip se ve středoškolských učebnicích zmiňuje jen zřídka. Problém je totiž se zavedením
pojmu entropie. Entropie je fyzikální veličina potřebná k některým popisům dějů.Entropie
S vyjadřuje možnost přeměny tepla v práci. Při všech samovolných dějích v přírodě vzrůstá. Její přesnou definici si ale pro nedostatek znalostí matematického aparátu nebudeme uvádět. Jednotkou entropie je joule na kelvin, značka J/K.Pokud je teplota soustavy konstantní, je fyzikální význam entropie následující: Pro soustavu, která při vratném ději přijímá teplo, platí, že její entropie roste. Naopak bude-li soustava teplo odevzdávat, její entropie bude klesat. Důležité je si dále uvědomit, že při vratném adiabatickém ději je entropie konstantní. Tento závěr vyplývá přímo z definice tohoto děje.
I pro třetí princip termodynamický existuje mnoho možných definic. Jak z předchozích kapitol víme, obdobně je tomu u prvního a druhého termodynamického principu. Uvedeme opět pro názornost aspoň dvě definice:
 | “Klesá-li teplota jakékoliv jednoduché chemické látky neomezeně k nule, blíží se i entropie neomezeně k nule.” Chceme-li měnit vlastnosti látky tak, abychom dostali absolutní nulu, tak se nám to nikdy nepovede. |
| Z tohoto Nernstova tvrzení vyšel opět Planck a třetí termodynamický princip formuloval takto: “Není možné žádným konečným procesem ochladit čistou látku až na teplotu absolutní nuly.” |
