6.4 Víceatomové molekuly
Sestávají z více atomů, a to buď ze stejných atomů (atomy stejného prvku, atomy se stejnými jádry) – homonuklearní molekuly, či z různých atomů (atomy více různých prvků, atomy s různými jádry) – heteronukleární molekuly. Chemickou vazbu mezi atomy ve víceatomové molekule je možné s úspěchem popsat v rámci dvou odlišných modelů.
· Model lokalizovaných vazeb vychází z představy, že vazba mezi dvěma sousedními atomy ve víceatomové molekule není podstatně ovlivněna vazbami zbývajících atomů v molekule. Vazba, resp. vazebné elektrony jsou tedy podle tohoto modelu lokalizovány („vázány“) pouze na dané sousední atomy. Toto pojetí odpovídá klasické představě vazby v chemii prostřednictvím sdílení elektronů, jak ji zavedl Lewis.
Výpočet energie vazby se provádí pro každou dvojici sousedních atomů zvlášť analogicky jako v případě dvouatomové molekuly.
Tento model je úspěšný u řady anorganických látek (s výjimkou kovů) a organických molekul s nasycenými vazbami.
· Model delokalizovaných vazeb je nutné použít v případech kdy model lokalizovaných vazeb selhává. Vazebné elektrony zde nejsou lokalizovány u konkrétních atomů. Tento model více odpovídá představám kvantové mechaniky, podle kterých existuje nenulová pravděpodobnost výskytu elektronu kdekoliv v molekule.
Celou molekulu je nutno řešit jako celek, např. v rámci metody LCAO, kde molekulový orbital základního přiblížení je konstruován jako lineární kombinace všech valenčních atomových orbitalů jednotlivých atomů.
Uvedený model delokalizovaných vazeb je vhodné použít např. u kovů, kde se hovoří o kovové vazbě, a organických molekul s nenasycenými vazbami (např. tzv. p-elektrony u benzenu).
