Při varu vznikají bublinky vodní páry na vnitřním povrchu kapaliny. K tomu však, aby taková bublinka vznikla, udržela se a nepraskla, nýbrž rostla a odtrhla se od stěny nádoby, je nutné, aby tlak páry uvnitř bublinky byl (byť jen zcela nepatrně) větší, než je tlak, který působí na bublinku zvnějšku. Vnější tlak je tlak barometrický plus hydrostatický tlak kapaliny, který je však možno v nevelikých hloubkách pod povrchem kapaliny zanedbat.
Pokus.
Provedeme pokus na ověření skutečnosti, že při varu se tlak syté páry
rovná tlaku barometrickému. Použijeme skleněnou trubici dlouhou asi 20
cm ohnutou do tvaru U a na jednom konci zatavenou. Zatavené rameno naplníme
rtutí, nad kterou vpravíme trochu kapaliny (éter, líh nebo voda). Bude
tedy v tomto ramenu rtuť, nad ní sloupeček kapaliny a nad ní nepatrná bublinka
syté páry kapaliny. Trubici ponoříme do kádinky s vodou, kterou pomalu
zahříváme. Bublinka syté páry se pomalu zvětšuje, rtuť v zataveném ramenu
pomalu klesá a v otevřeném ramenu v důsledku toho stejně pomalu stoupá.
Dostoupí-li teplota vody teploty varu zkoumané kapaliny (u éteru asi 38,
u lihu asi 78
),
výšky hladin rtuti se v obou ramenech vyrovnají, což je důsledkem vyrovnání
tlaku sytých par a tlaku barometrického.
Normální teplota varu je teplota, při které tlak syté páry je roven normálnímu barometrickému tlaku (1,01325*105 Pa).