Teplota vzduchu

Nejvíce se v průběhu roku mění teplota vzduchu, i když změny intenzity slunečního záření, tlaku a vlhkosti vzduchu, srážek… jsou rovněž měřitelné. V praxi měříme teplotu vzduchu (2 metry nad zemí a ve stínu), teplotu půdy (až do hloubky 0,5 m) i vody.

Podle dosažených teplot rozlišujeme nejčastěji tyto dny:

	Den ledový je den, v němž teplota vzduchu měřená v meteorologické budce byla trvale pod 0 °C.
	Den mrazový je den, v němž minimální teplota vzduchu měřená v meteorologické budce klesla pod 0°C.
	Den letní je den, v němž maximální denní teplota vzduchu měřená v meteorologické budce, tj. asi ve výši 2 m nad zemí a se zajištěním proti rušivým radiačním vlivům, dosáhla alespoň 25 ° C.

Den tropický je den, v němž maximální denní teplota vzduchu měřená v meteorologické budce dosáhla alespoň 30°C.

FRONTY

Změna teploty vzduchových mas je poměrně běžná. Může probíhat pozvolna i velmi rychle; až několik stupňů za pár minut. Podsouvá-li se studený vzduch pod teplejší, označujeme hraniční pásmo jako studenou frontu. Vznikající cumulonimbová mračna přinášejí krátké a silné srážky. Přší (nebo sněží) při průchodu studené fronty. Teplá fronta je jev opačný. Aktivnější teplejší vzduchová hmota horizontálně tlačí na vzduch studenější a částečně se nad něj nasouvá. Při tom vznikají mračna. Prší většinou v okamžiku, kdy teplejší vzduch nahradí i vrstvy vzduchu studenějšího ve středních a nižších výškách. Blízko země je však ještě studený vzduch. Třetím typem fronty je okluzní fronta. Jedná se vlastně o frontu složenou z jedné studené fronty a jedné teplé. Teplejší vzduch je obepnut studenějším z obou stran a ztrácí kontakt s povrchem, protože je nucen stoupat vzhůru. Okluzní frontu sledujeme nejčastěji u frontálních rozhraní cyklon. Pro úplnost ještě zmíníme stacionární frontu. Jak již název napovídá, takováto fronta je nehybná vůči zemskému povrchu.

EXTRÉMNÍ TEPLOTY

	Nejvyšší průměrná teplota 58°C byla naměřena v Aziziji v africké Libyi.
	Nejnižší průměrné teploty pochopitelně naměřili polárníci v Antarktidě a Arktidě. Například na ruské stanici Vostok -88,3°C!
	Nejvyšší roční průměrná teplota byla naměřena v Africe v Etiopii (Dalol, 34,4°C; Masawa, 30,2°C). Na přesně 30°C se ještě dostala průměrná teplota v Jemenském Perimu (Malá Asie). Podobné byly i teploty na nejteplejších místech ostatních kontinentů: Austrálie - Marble Bar 28,9°C, Amerika - Maracaibo ve Venezuele 27,8°C a Acapulco v Mexiku 27,6°C. Evropa neleží v Tropech ani z části, proto nejvyšší roční průměrná teplota je "pouhých" 19,1°C naměřených na řeckém ostrovu Rhodos.
	Nejnižší roční průměrná teplota byla naměřena na antarktické výzkumné stanici Pole of Cold a to -57,8°C. Na hustě obydlených kontinentech je nejchladněji v severních částech Kanady a Ruska. Průměrné roční teploty ale nedosahují "ani" -20°C.

U nás je nejteplejším měsícem červenec, kdy průměrná hodnota je od 19,7°C do 10,6°C a nejvyšší průměrná denní teplota byla naměřena 33,6°C. Nejchladnější měsíc je leden (-2,1°C až -6,5°C a nejnižší průměrná denní teplota byla naměřena -24°C).

Ve změně teploty vzduchu můžeme najít jistá pravidla. Souvisí s prouděním vzduchu a se zeměpisnými i jinými charakteristikami. Je jasné, že nižší je teplota vzduchu v zimě. Severní polokoule je sice blíže ke Slunci (země je v příslnuní, též afeliu), ale díky sklonu zemské osy na ní nedopádají paprsky kolmo. V létě je teplota vyšší, protože sklon osy se projeví opačně (Země se vyskytuje v odsluní, též periheliu).

Podobnou souvislost bychom oběvili u přímořských oblastí. Pevnina má menší tepelnou kapacitu než mořská voda, proto se ohřívá a následně ochlazuje rychleji. Od pevniny a mořské hladiny se ohřívá vzduch nad ní a tak neustále rotuje.

Přístroje pro měření teploty se nazývají teploměry a existuje jich velmi mnoho. Všichni asi známe kapalinové teploměry, u kterých využíváme teplotní roztažnost kapalin (rtuti, líhu). Speciálními kapalinovými teploměry jsou maximální teploměr (ukazuje nejvyšší dosaženou teplotu v daném časovém intervalu - např. lékařský teploměr) a minimální teploměr (zde využíváme fyzikálních vlastností povrchového napětí kapalin).

Odkazy v záhlavíi zobrazují kapitoly na stejné úrovni a jejich nadkapitolu. Odkazem Nahoru se dostanete až na počátek.

Odkazy umístěné v levé části stránky zobrazují případné podkapitoly.

Odkazy umístěné v textu zobrazí novou stránku s fotografií, animací nebo obrázkem. Zpět se dostanete pomocí funkce prohlížeče Zpět.