5.7 Plošný integrál druhého druhu

Teorii naleznete v kapitole 12.3 Multimediální encyklopedie nebo v kapitole 5.7 Breviáře

Příklad 1

Vypočítejte plošný integrál druhého druhu pole F(x,y,z) = [x,y,z] přes plochu s = [v cosu, v sinu, 2], kde u ∈ <0,2p> a v ∈ <0,1>.

Řešení

Plocha ze zadání tohoto příkladu je horní podstava válce o poloměru 1, s osou rovnoběžnou se souřadnicovou osou z a o výšce 2, tedy kruh o poloměru 1 ležící v rovině rovnoběžné se souřadnicovou rovinou xy a se středem v bodě [0,0,2].

Obecně plošný integrál druhého druhu počítáme pro zadané vektorové pole F, plochu s a pole jednotkových normálových vektorů n podle vzorce

                        "5_7_1.gif",
kde  na pravé straně uva žujeme znaménko "+", pokud je vektorový součin sloupců Jacobiho matice plochy s paralelní se zadaným polem jednotkových normálových vektorů n, a znaménko "-", pokud je antiparalelní.

Při výpočtu plošného integrálu druhého druhu musíme nejdříve definovat na zadané ploše pole jednotkových normálových vektorů.To určíme z vektorového součinu sloupců Jacobiho matice zadané plochy:

"5_7_2.gif"

"5_7_3.gif"

Máme tedy dvě možnosti: n1 = [0,0,-1] a n2 = [0,0,1]. V prvním případě je pole n1 paralelní s vektorovým součinem sloupců Jacobiho matice plochy s a na pravé straně výše uvedeného vzorce zvolíme pro toto pole znménko "+". Pole n2 je naopak s vektorovým součinem sloupců Jacobiho matice antiparalelní a na pravé straně vzorce musíme pro ně zvolit znaménko "-".

Výpočet integrálu na pravé straně je pak už nasnadě:

"5_7_4.gif"

"5_7_5.gif"

Pro volbu n1 je tedy příslušný plošný integrál roven -2π, pro volbu n2 pak 2π.

Na závěr si ještě pro úplnost vypišme mezivýsledky:

"5_7_6.gif"

"5_7_7.gif"

"5_7_8.gif"

"5_7_9.gif"

"5_7_10.gif"

"5_7_11.gif"

"5_7_12.gif"

"5_7_13.gif"

"5_7_14.gif"

"5_7_15.gif"

Příklad 2

Vypočítejte plošný integrál druhého druhu pole E = "5_7_16.gif" "5_7_17.gif", r = [x, y, z]  přes povrch koule o poloměru R.

Řešení

Počítáme integrál přes uzavřenou plochu s = [R cosu sinv, R sinu sinv, R cosv], kde u ∈ <0,2p> a v ∈ <0,p>, jejíž jednotkový vektor vnější normály je paralelní s vektorovým součinem druhého a prvního (v tomto pořadí) sloupce Jacobiho matice s:

"5_7_18.gif"

"5_7_19.gif"


Ověříme to například tak, že vypočítáme složky tohoto vektorového součinu pro u = 0 a v =
p/2(vzhledem ke spojitosti pole vek bude platit závěr učiněný pro tento vybraný bod
na celé ploše)
:

"5_7_20.gif"

"5_7_21.gif"

Plošný integrál pak počítáme následujícím postupem:

"5_7_22.gif"

"5_7_23.gif"

Porovnejte získaný výsledek s tvrzením Gaussovy věty elektrostatiky (pole E není totiž ničím jiným než elektrickou intenzitou elektrostatického pole buzeného nábojem Q umístěným v počátku souřadnicové soustavy).

Spikey Created with Wolfram Mathematica 7.0