3.9 Vybrané aplikace integrálního počtu

V matematice, ale zejména v přírodních a technických vědách, existuje nepřeberné množství problémů, kdy je nutné tím či oním způsobem použít výsledků integrálního počtu.


Teorii naleznete v kapitole 6.7 Multimediální encyklopedie nebo v kapitole 3.9 Breviáře

Příklad 1

Určete plochu vymezenou přímkami x=0, x= a křivkami y=, y=.

Řešení

Plocha je rovna rozdílu ploch pod oběma křivkami v intervalu <0,>. Tyto plochy lze určit vyčíslením určitých integralů v mezích 0 a . Výsledná plocha je tedy:

Ze známé vlastnosti (aditivity) integrálů víme, že výpočet lze převést na výpočet jediného určitého integrálu z rozdílu obou funkcí:

Příklad 2

Lineární hustota = tyče délky L je zadána funkcí

=, kde x je vzdálenost od levého konce tyče. Určete celkovou hmotnost tyče m.

Řešení

Hmotnost elementu tyče délky dx v místě x je dm= dx. Celková hmotnost se určí "sečtením" elementů dm - to jest určitou integrací v mezích 0 až L.

Příklad 3

Určete momenty setrvačnosti homogenní tyče, jejíž hmotnost je M a délka L, a to vzhledem ke dvěma různým osám otáčení. V prvním případě vzhledem k ose procházející kolmo začátkem tyče a ve druhém případě těžištěm tyče.

Řešení

Moment setrvačnosti elementu tyče dx je definován jako součin jeho hmotnosti dm a čtverce vzdálenosti od osy otáčení. Sečtením momentů setrvačnosti všech elementů (určitá integrace) dostaneme celkový moment setrvačnosti. V obou případech je lineární hustota konstantní ρ=(M/L).


V prvním případě (osa prochází koncem tyče), je vzdálenost elementu tyče dx od osy otáčení rovna x, provádíme součet momentů přes celou délku tyče, integrujeme tedy od 0 do L:

To je hledaný vztah pro moment setrvačnosti tyče v prvním případě.


Ve druhém případě rotuje tyč kolem těžiště. Jeho poloha je uprostřed tyče, tedy ve vzdálenosti =L/2. Označíme-li vzdálenost elementu tyče od těžiště y, a navíc si uvědomíme, že v této vzdálenosti se nachází dva takové elementy (jeden nalevo a druhý napravo od těžiště), můžeme součet momentů setrvačnosti jednotlivých elementů zapsat ve formě určitého integrálu v mezích od 0 do L/2.

Tím jsme obdrželi moment setrvačnosti tyče pro druhý případ.

Příklad 4

Určete moment setrvačnosti nehomogenní tyče z příkladu 2, vzhledem k ose procházející těžištěm kolmo k tyči.

Řešení

Nejdříve musíme určit polohu těžiště .

Podle definice musí platit, že součin jeho polohy a celkové hmotnosti tyče m, tedy , musí být roven součtu součinů poloh a hmotností jednotlivých elementů, tedy . Polohu těžiště můžeme tedy zapsat pomocí určitých integrálů:

Označíme opět vzdálenost elementu tyče od těžiště y. I nyní máme vždy dva elementy tyče dx s touto vzdáleností, avšak každý z nich má jinou hmotnost, protože hustota tyče je nehomogenní. Moment setrvačnosti elementu je dm=dx. Celkový moment setrvačnosti tyče obdržíme jako součet těchto těchto momentů setrvačnosti podél celé délky tyče, tj.prostřednictvím určitého integrálu.

Tento integrál můžeme také vyjádřit obdobně jako v příkladu 2 (jedná se o substituci x=y+).

(V Mathcadu je vhodné použít jinak pojmenované proměnné, např. xx a yy, aby nedošlo ke kolizi s předešlými definicemi, hodnota určitého integrálu tak jako tak nezávisí na označení integrační proměnné)