4.9.18 Jednorozměrná pravoúhlá potenciálová bariéra - podrobné řešení stacionární Schrödingerovy rovnice

 

Stacionární Schrödingerovu rovnici řešíme pro jednorozměrnou pravoúhlou potenciálovou bariéru odděleně na intervalu  (0,L)  a mimo něj. Jednotlivé části vlnové funkce zúžené na odpovídající intervaly osy  x  označme (pozn. 1)

 

             pro

            pro

                       pro

 

Pro potenciál s nespojitostmi typu konečného skoku v bodech  x = 0  a  x = L musí být vlnová funkce  y  v uvedených bodech spojitá a mít v nich spojité první derivace (pozn. 2). To znamená, že je nutno splnit tzv. sešívací podmínky

 

         

       

 

Řešení stacionární Schrödingerovy rovnice

 

Stacionární Schrödingerova rovnice nabývá po výše naznačeném rozdělení vlnové funkce  y  na tři části a po jednoduchých úpravách tvaru

 

.

 

Řešení nově získaných rovnic můžeme hledat obvyklým způsobem (pozn. 3). V následujícím výkladu se soustředíme jen na speciální případ   pro   bychom postupovali stejně.

 

Pro energie z intervalu    můžeme výše uvedené rovnice přepsat do tvaru

 

  

 

kde    a    Jejich obecné řešení je dáno formulemi

 

 

Zatím neznámé konstanty  A  a  B  určíme pomocí sešívacích podmínek a dalších speciálních požadavků na vlnovou funkci  y.

 

Především, ze všech řešení jsou přijatelná jen ta, která odpovídají (podle zadání problému) proudu částic bombardujících studovanou bariéru zleva. Vpravo od bariéry se proto mohou částice pohybovat pouze od bariéry pryč, tedy v kladném směru osy  x.  Jak je ukázáno na jiném místě, je tato podmínka splněna, je-li

 

 

Dále, sešívací podmínky poskytují čtyři homogenní lineární algebraické rovnice pro zbývajících pět neznámých integračních konstant:

 

 

Čtyři z těchto konstant můžeme proto vyjádřit pomocí jedné vybrané. Mají-li být tedy sešívací podmínky splněny, můžeme například psát

 

  

kde

 


 

(1)

Symboly   a   zde označujeme polouzavřené intervaly, tedy množiny všech reálných  x  splňujících   resp. Podobně symbolem    resp. označujeme interval uzavřený resp. otevřený, tj. množiny všech reálných  x  splňujících   resp.

 

(2)

Ze Schrödingerovy rovnice zapsané ve tvaru    vyplývá, že pro potenciál s nespojitostmi typu konečného skoku bude mít stejné nespojitosti i druhá derivace vlnové funkce  y.  Z diferenciálního počtu ale víme, že v takovém případě bude funkce sama i její první derivace spojitá.

 

(3)

Uvedené rovnice jsou lineární obyčejné diferenciální rovnice s konstantními koeficienty a nulovou pravou stranou. O způsobu jejich řešení se může čtenář poučit např. v REKTORYS, K., aj. Přehled užité matematiky. 4. vyd. Praha: SNTL, 1981. 1139 s. s. 649-652.


Předchozí     Následující