Brownův pohyb je nepřímý důkaz kinetické teorie látek. Můžeme ho přímo pozorovat u plynů a částečně i u kapalin. Molekuly plynu konají neustále neuspořádaný pohyb. S rostoucí teplotou látky a se snížením její viskozity se částice se zrychluje.  Čím menší je sledovaná částice,  tím rychleji se za dané teploty pohybuje. Pro efektivní pozorování jsou vhodné částice o rozměrech do 10^-6 m. Historicky je známý pokus s pylovými plavuňovými zrnky ve vodě. Dobře však můžeme Brownův pohyb pozorovat i u tuše ve vodě. Vždy se jedná o pohyb částic v důsledku vzájemných srážek. Příčinou je vliv neustálého neuspořádaného pohybu molekul. Jako první tyto závěry vyslovili Albert Einstein a Marian Smoluchowski, dokázal je potom Jean Perrin. Trajektorie částic jsou lomené čáry.