Při přeměně kapaliny v páru kapalina přijala skupenské teplo vypařování, popř. varu. Ze zákona zachování energie plyne, že pára při kapalnění musí stejně velké teplo odevzdat.
Skupenské teplo kondenzační je obzvlášť velké u vody. To má velký význam v přírodě. K vypařování vody na zemském povrchu se spotřebuje asi polovina energie slunečních paprsků dopadajících na povrch Země. Vypařování vody zmírňuje vedra letních měsíců, zvláště v přímořských krajích. Obráceně při ochlazování (např. v noci) páry ve vzduchu kondenzují, přitom odevzdávají teplo okolnímu vzduchu.
Vypařování vody povrchem těla a v plicích reguluje u člověka tělesnou teplotu. Je-li horko, potíme se a vypařováním potu se ochlazujeme.
Ústřední topení párou využívá kondenzační teplo páry.