Aby mohl vůbec vzniknout normální var kapaliny, musí v ní být pohlcen vzduch. Při zahřívání se pak vzduch vypuzuje, a to tak, že se na dně, resp. na stěnách skleněné nádoby, v níž je kapalina, tvoří malé bublinky.
Bublinka se na dně, resp. na stěně nádoby drží díky přilnavosti vody
ke sklu. Označme maximální sílu přilnavosti F. Na bublinku působí
směrem vzhůru vztlaková síla
(V je objem bublinky,
hustota
kapaliny, g tíhové zrychlení), tíhu bublinky naplněné vzduchem a
vodní párou lze zanedbat. Bublinka se neodtrhne a nevznese, pokud je
< F neboli V <
,
kde
je maximálně
možný objem bubliny. Za druhé jde o stálost objemu bubliny. Zvnějšku působí
na bublinu tlak vzduchu b, hydrostatický tlak vody h a kapilární
tlak pod zakřiveným povrchem
,
kde
je povrchové
napětí vody, r poloměr kapky. Celkový tlak zvenku je tedy
.
Uvnitř bubliny je tlak vzduchu ,
jak plyne ze stavové rovnice plynu (n je počet molů vzduchu v bublině,
tedy číslo velmi malé, R = 8,31*103 J.kmol-1K-1
je molární plynová konstanta), a dále tlak sytých vodních par p.
Ten závisí na teplotě T. Tedy celkový tlak uvnitř bubliny je tedy
.
Pokud je teplota vody nízká (blízká 0°C), je vnější tlak na bublinku
větší než tlak vnitřní, bublinka buď nevznikne, nebo je vnějším tlakem
rozdrcena. Objem V je přitom menší než objem .
S rostoucí teplotou T se vnější tlak na bublinku nemění, vnitřní
tlak na bublinku však roste. Při určité teplotě se oba tlaky vyrovnají
.
Bublina je v rovnováze. Přitom rychlejším vypařováním vzroste v ní hlavně tlak sytých par, objem bubliny přitom vzroste, vzroste i poloměr r. Pak lze třetí člen na pravé straně zanedbat vůči b a v nehlubokých nádobách také hydrostatický tlak h. V rovnováze pak platí
.
Přítomnost vzduchu a jeho tlaku je k udržení rovnováhy bubliny nutná.
Bez něho by bylo p < b a bublina by byla vnějším tlakem
rozdrcena, kondenzovala by. Při dalším zvýšení teploty vzroste tlak p,
až přesáhne nepatrně tlak b, bublina se začne rozpínat, až přesáhne
krajní objem a
odtrhne se. Ale podobně jako při odkapávání vodních kapek se bublina neodtrhne
celá, nýbrž zůstane na dně, resp. na stěně nádoby jakýsi zárodek, bublina
malého objemu, která opět roste, až se odtrhne, zanechá další zárodek atd.
Tak se var při teplotě dané vztahem p(T) = b jeví
jako periodický děj odtrhávání bublinek.