Praktická aplikace závislosti teploty varu na tlaku

Vysoko v horách je tlak vzduchu menší, proto tam vře voda při nižších teplotách. Např. na Mont Blanku (4810 m nad hladinou moře) vře voda při 84. Může se pak stát, že v takové vodě nelze uvařit ani maso, ani luštěniny a co je nejhorší, že tímto varem nelze zničit baktérie žijící ve vodě.

Teplota varu v otevřené nádobě závisí na barometrickém tlaku. Určíme-li obráceně teplotu varu čisté vody, můžeme z toho určit barometrický tlak a z něho nadmořskou výšku. Přístroj k tomuto sloužící se nazývá hypsotermometr. V nádobě se vaří čistá voda, teplota varu se zjistí s přesností na 0,01 a z tabulek se pak určí odpovídající tlak.

V Papinově hrnci, uzavřeném tak, že z něho může unikat vodní pára pojistnou záklopkou teprve tehdy, až dosáhne určitého tlaku, vře voda při vyšší teplotě, než je normální teplota varu. Při tlaku 2*10⁵ Pa je teplota varu 120, při 3*10⁵ Pa 134 . Toho se četně využívá v průmyslu (rozvařování řepy, hadrů, chrupavek a kostí) a v kotlích vysokotlakých parních motorů.

Zahřívá-li se voda v uzavřené nádobě, a je-li nad vodou vzduch, nemůže voda nikdy vřít, protože tlak syté páry (v bublině, která by měla uvnitř kapaliny vzniknout) je stále menší tlak než tlak páry plus tlak vzduchu nad kapalinou. Zvyšování teploty vody nad 100 je pak omezeno jen pevností stěn nádoby.