Přes kus ledu položíme tenký ocelový drát, který zatížíme co nejtěžším
závažím. Drát je tenký, vzniká pod ním veliký tlak několika miliónů pascalů.
Teplota tání té vrstvičky ledu, která leží těsně pod drátem, se tlakem
sníží, řekněme na 0,2
.
Avšak led, který ležel delší dobu ve vytopené místnosti, má teplotu 0.
Je tedy vrstvička ledu pod drátem nad svou teplotou tání: musí tedy roztát.
Drát se propadne do vzniklé vody, kterou vytlačí nad sebe. Voda zde však
již není pod tlakem, má proto normální teplotu tuhnutí a zmrzne. Jestliže
však voda nad drátem mrzne, uvolňuje přitom teplo. Toto teplo přijme led
pod drátem. Výměnu tepla zprostředkuje vodivý drát, který teplo odevzdané
mrznoucí vodou dodává tajícímu ledu.
Regelace (znovuzmrznutí) má značný význam v přírodě. Sníh, který
napadl vysoko v horách, se vlastní tíhou postupně stlačuje, taje a ledovatí.
Led a sníh tlačí pak celou svou tíhou na spodní vrstvy. Octnou-li se tyto
nejspodnější vrstvy pod dostatečně vysokým tlakem, klesne jejich teplota
tání pod okolní teplotu a tyto vrstvy začnou tát. Tak vzniká lavina. S
tím souvisí také plasticita sněhu. Tající sníh lze zformovat v kouli malým
tlakem. Při velkém mrazu zůstává sníh sypký. Na ledě se můžeme dobře pohybovat
s použitím bruslí. Pod ostřím nože na brusli vzniká obrovský tlak, pod
kterým led taje.