V pevném skupenství kmitají molekuly okolo svých rovnovážných poloh a síly soudržnosti je udržují v krystalické mříži pevně uspořádány. Roste-li teplota pevné látky, roste amplituda kmitů, vzájemnými nárazy se rovnovážné polohy molekul vzájemně vzdalují, těleso se roztahuje. Při teplotě tání nabude kinetická energie molekul takové hodnoty, že se krystalická mříž začne porušovat, krajní molekuly překonávají síly soudržnosti a stávají se poměrně volnými. K překonání sil soudržnosti je zapotřebí práce a tato práce se získává z tepelného pohybu molekul. Aby se tento pohyb nezmenšoval, je třeba tající látce neustále dodávat teplo - a to je skupenské teplo tání. Toto teplo látkou přijaté nezpůsobí změnu teploty látky; proto mluvíme o latentním (skrytém) teple. Z hlediska kinetické teorie látek to znamená, že dodaným teplem se nezvyšuje potenciální energie molekul, nýbrž energie kinetická. Přitom je třeba si uvědomit, že tato potenciální energie zůstává stále záporná. To znamená, že při teplotě tání je vnitřní energie kapalné látky větší než vnitřní energie téže látky v pevném skupenství při téže teplotě. Když všechna látka roztaje a přijímá další teplo, opět se zvětšuje vnitřní energie částic, a proto se teplota kapaliny zvětšuje.
Proces tuhnutí je právě opačný proces k právě popsanému procesu
tání.