Všeobecná m.

Úkolem všeobecné meteorologie je měření meteorologických prvků. Známe-li fyzikální vlastnosti atmosféry (hlavně troposféry a stratosféry), můžeme potom určit předpověď počasí. Dnes se udává, že pravděpodobnost předpovědi na několik následujících dnů je asi 90%. Pravděpodobnost měsíční předpovědi je okolo 60%. Vývojem počasí na velkých územích se zabývá synoptická meteorologie. Na synoptických mapách je pak zakreslena situace, jak by mělo počasí vypadat za určitou dobu (za den, za dva dny atd.).

Meteorologové využívají ke své práci nejmodernější techniku. Družice, elektronické měřící systémy a speciální počítače jsou dnes samozřejmostí. Na zemi je vybudován systém meteorlogických zahrádek, kde se zaznamenávají všechny meteorologické prvky.

Všechny meteorologické prvky spolu úzce souvisí. Intenzita slunečního záření ovlivňuje ohřev atmosféry. Teplota vzduchových mas souvisí s tlakem vzduchu, protože teplejší vrstvy se tlačí vzhůru - jsou řidší; atmosféra je neustále v pohybu. Směr proudění vzduchu má vliv na vlhkost a srážky. Tak bychom mohli pokračovat.

Nejčastěji používanými pojmy v meteorologii jsou:

	Počasí - Počasí ovlivňuje více faktorů, to jest meteorologických prvků. Mimo jiné zde řadíme teplotu a vlhkost vzduchu, srážky a sluneční záření. Počasí nejvíce ovlivňuje tlak vzduchu.
	Podnebí, též klima – Podnebí je dáno souhrnem povětrnostních prvků za určitou dobu na daném místě. Povětrnostní prvky jsou totožné s prvky meteorologickými, ale přisuzujeme jim různou váhu. Podnebí je nejvíce ovlivňováno srážkami a teplotou vzduchu.

Meteorologické prvky se v souladu s mezinárodními dohodami měří dva metry nad zemí a v otevřené krajině.

Odkazy v záhlavíi zobrazují kapitoly na stejné úrovni a jejich nadkapitolu. Odkazem Nahoru se dostanete až na počátek.

Odkazy umístěné v levé části stránky zobrazují případné podkapitoly.

Odkazy umístěné v textu zobrazí novou stránku s fotografií, animací nebo obrázkem. Zpět se dostanete pomocí funkce prohlížeče Zpět.