Není to tak dávno, co se naši předkové domnívali, že bouřky, potopy a extrémní sucha jsou pohromy seslané na Zemi božstvy. A to naši prapradědové na stromech, pradědové v chatrčích i dědové z měst za hradbami. Ač ani my neumíme přírodním katastrofám zabránit, naučili jsme se jejich negativní účinky minimalizovat. Před silnými dešti včas vypouštíme nádrže a před suchem je naopak necháváme plné. Jak je to možné? Toto umění nám umožňuje věda zvaná meteorologie. Meteorologie se často ztotožňuje s předpovědí počasí. Pro potřeby běžného člověka takové vysvětlení snad vyhovuje. Pro nás je zúžení na pouhou předpověď počasí nedostačující. Budeme zkoumat všechny jevy a děje v plynné atmosféře Země, které mají fyzikální podstatu. Často budeme využívat i poznatky jiných oborů a fyzikálních disciplín. Je nutné ovládat základy mechaniky, optiky, vlnění, ale i chemie atd.

Pokud jste dnes šli do školy jen v tričku, nebo jste si vzali do ruky deštník, tak vás přesto něco spojuje. Chtěli jste vědět, jaké bude dnes počasí, a co si tedy máte obléct. Všechny sdělovací prostředky nás denně zásobují předpověďmi. Zdaleka se nejedná jen o hádání budoucnosti, ale o mnohdy náročné výzkumy. Meteorologii můžeme rozdělit na několik podoborů. Nejčastěji se setkáváme s dělením na všeobecnou meteorologii (někdy se ztotožňuje s fyzikou atmosféry) a aplikovanou meteorologii (např. agrometeorologie - zaměřená na zemědělství, aerometeorologie - zaměřena na letectví, biometeorologie - zaměřena na člověka). Snad i tento program Vám pomůže pochopit zákonitosti, kterými se příroda všude kolem nás řídí.                                 Autor