5.8 Integrální věty

Teorii naleznete v kapitole 12.4 Multimediální encyklopedie nebo v kapitole 5.8 Breviáře

Příklad 1

Pomocí Gaussovy-Ostrogradského věty určete F∙dσ pro pole

F=[] po povrchu kvádru K=<1,2>x<-1,1>x<0,4>.

Řešení

Zadaný plošný integrál počítáme podle Gaussovy-Ostragradského věty jako Kdiv dxdydz.

Přímý výpočet zadaného plošného integrálu by byl mnohem obtížnější, protože se jedná o plochu, která je jen po částech hladká. Museli bychom tedy počítat zadaný plošný integrál pro každou stěnu kvádru zvlášť a dílčí výsledky nakonec sečíst. Souhrnný výsledek by byl samozřejmě stejný jako ten, který uvádíme výše, jen by vyžadoval více práce.

Příklad 2

Pomocí Stokesovy věty určete F∙dl pro pole

F=A x f po obvodu obdélníka σ=<-2,2>x<3,4> ležícího v rovině z=0 a obíhaného proti směru chodu hodinových ručiček (f=[] a A je zadaný konstantní vektor).

Řešení

Zadaný křivkový integrál počítáme podle Stokesovy věty jako

σrot∙dσ, kde σ=[u,v,0], u∈<-2,2> a v∈<3,4>.


Nejdříve musíme určit pole normálových vektorů k zadané ploše tak, aby splňovalo podmínky Stokesovy věty: tj. abychom při "pochodu" ve směru obíhání křivky s orientací těla ve směru normálového vektoru měli v každém bodě křivky geometrický obraz plochy stále po levé ruce. Víme, že pole normálových vektorů používaných při výpočtu plošných integrálů 2. druhu (viz kapitola 5.7) je dáno vektorovými součiny sloupců Jacobiho matice parametrického zadání plochy.

Z těchto dvou možností jen první vektor splňuje podmínky Stokesovy věty.

Dále určeme rotaci zvoleného vektorového pole:

A na závěr počítáme příslušný plošný integrál (2. druhu) postupem procvičeným v kapitole 5.7:

I v tomto případě by byl přímý výpočet integrálu na levé straně Stokesovy rovnosti (křivkového integrálu druhého druhu) technicky mnohem náročnější, protože obvod obdélníka je po částech hladká křivka a integrál bychom museli počítat pro každou stranu zvlášť a na závěr dílčí výsledky sečíst.

Příklad 3

Pomocí Greenovy věty určete F∙dl po obvodu obdélníka O=<-2,2>x<3,4> obíhaného proti směru chodu hodinových ručiček, kde dvojrozměrné pole F je dáno projekcí A x f, f=[] a A je zadaný konstantní vektor, do souřadnicové roviny xy.

Řešení

Všimněte si, že křivkový integrál, který máme počítat v tomto příkladu, je totožný s integrálem z příkladu předcházejícího. Křivka, po které integrujeme, leží totiž v rovině xy (stejně tak její element dl) a z-tová složka pole F proto při integraci nehraje roli. Při použití Greenovy věty očekáváme proto stejný výsledek, jaký jsme obdrželi v předcházejícím výpočtu pomocí věty Stokesovy.


Určeme nejdříve integrované pole:

Podle Greenovy věty počítáme zadaný křivkový integrál (nutnou podmínkou je orientace křivky proti směru pohybu hodinových ručiček) jako dvojný integrál ∫∫Odxdy.