6.8 Permutace
Pod
permutací P N-prvkové
množiny 
rozumíme
její vzájemně jednoznačné zobrazení na sebe sama, 
Chápeme-li tuto množinu jako uspořádanou N-tici prvků, znamená permutace změnu jejich pořadí.
Celkový počet permutací, které můžeme pro zadanou N-prvkovou množinu zkonstruovat, je dán,
bereme-li v úvahu i triviální permutaci, při níž se pořadí prvků nemění,
faktoriálem počtu jejich prvků, 
Speciálním typem permutace je výměna dvou zvolených prvků. Tuto permutaci obvykle nazýváme transpozicí.
Je možno ukázat, že libovolnou permutaci můžeme získat následnou aplikací jistého počtu transpozic. Pochopitelně existuje více (nekonečně mnoho) způsobů, jak zadanou permutaci získat. Proto není počet potřebných transpozic určen jednoznačně. Pro zadanou permutaci P je však jednoznačně určeno, zda tento počet bude dán lichým či sudým číslem. Podle toho přiřazujeme permutaci určité znaménko, které označujeme obvykle symbolem sign(P). Je-li počet transpozic nutných ke konstrukci permutace P lichý, přiřadíme jí znaménko sign(P) = -1 a hovoříme o ní jako o permutaci liché, je-li naopak sudý, pokládáme sign(P) = +1 a permutaci nazveme sudou.
Literatura
[1] REKTORYS, K., aj. Přehled užité matematiky. 4. vyd. Praha: SNTL, 1981. 1139 s. s. 48-50.
