4.3.2 Einsteinův-de Haasův pokus

 

V roce 1915 prováděli fyzikové Einstein a de Haas měření gyromagnetického poměru g vzorků různých látek (feromagnetika a paramagnetika). Přemagnetováním vzorku s magnetickým momentem  docházelo současně ke změně momentu hybnosti vzorku , neboť oba momenty  jsou vzájemně vázány vztahem

Shrňme nejdříve důležité výsledky experimentu.

 

Magnetický moment měly i vzorky látek, u jejichž atomů se předpokládal celkový magnetický moment  rovný nule (nulový orbitální magnetický moment). Srovnej Sternův-Gerlachův experiment. Později byla tato skutečnost objasněna existencí vlastního magnetického momentu elektronu.

Pro některé látky, resp. jejich atomy, nabýval gyromagnetický moment odlišné hodnoty, než jaká vyplývá z klasické teorie (magnetický moment vznikající v důsledku pohybu nabité částice – elektronu, tzv. orbitální magnetický moment). Nejvyšší hodnota gyromagnetického poměru vycházela pro elektron ve slupkách s (nulové orbitální momenty)  a byla rovna dvojnásobku klasické hodnoty. Anomální hodnotu  je možné objasnit až v rámci relativistické teorie, konkrétně její existence vyplývá z Diracovy rovnice pro elektron v magnetickém poli. 

 

Uspořádání a princip experimentu

Váleček z feromagnetické nebo paramagnetické látky umístěný v cívce je zavěšen v podélné ose z na torzní niti. Pokud pustíme elektrický proud do indukční cívky, vzniklé magnetické pole () způsobí zmagnetování vzorku v jednom směru (magnetický moment ). Pokud  poté provedeme komutaci elektrického proudu protékajícího cívkou, dojde k překlopení magnetické indukce a tím i k přemagnetování vzorku.

Textové pole:  
Animace Einsteinův-de Haasův pokus
Spustit animaci

Změna magnetického momentu ve směru osy z pak souvisí s odpovídající změnou momentu hybnosti , kterou lze určit z úhlu pootočení vzorku na závěsu. V experimentu odpovídá kladné hodnotě  záporná hodnota .

Gyromagnetický poměr pak lze určit jako , což je dáno skutečností, že platí ,  a analogicky též .

 

Pokud předpokládáme, že vzorek je tvořen N atomy daného prvku, můžeme oba momenty (moment hybnosti i magnetický moment) získat jako součet odpovídajících momentů jednotlivých atomů a výše uvedený gyromagnetický poměr vzorku je rovněž gyromagnetickým poměrem atomu, neboť

 

 

 

Zatímco v případě orbitálních momentů můžeme už i na základě klasické fyziky odvodit, pro gyromagnetický poměr , což je tzv. normální hodnota, v řadě případů lze naměřit hodnotu odlišnou.

 

Navíc se ukazuje, že k celkovému momentu, ať už se jedná o moment magnetický nebo moment hybnosti, přistupuje další dodatečný moment, který se podařilo interpretovat teprve na základě hypotézy o spinu elektronu.

 

V případě atomů s celkovým orbitálním momentem rovným nule pak dostáváme hodnotu  , což se označuje jako anomální hodnota gyromagnetického poměru.

 

Nejjednodušší je interpretace tohoto gyromagnetického poměru v případě atomů, které mají jediný elektron ve valenční (pod)slupce, která je typu s (orbitální moment elektronu roven nule, např. stříbro, tj. Ag). V tomto případě totiž představuje  gyromagnetický poměr pro vlastní (též spinové) momenty elektronu.

 

Pro elektron tedy platí

v případě orbitálních momentů  , tj. normální hodnota

a v případě vlastních momentů , tj. anomální hodnota.

 

Zde  jsou postupně z-ové komponenty orbitálního magnetického momentu, orbitálního momentu hybnosti, vlastního (resp. spinového) magnetického momentu a vlastního momentu hybnosti (spinu) elektronu.

 

Landého faktor

Protože v kvantové mechanice je výhodné uvádět  momenty hybnosti v násobcích Planckovy konstanty a magnetické momenty elektronu nebo atomů v násobcích Bohrova magnetonu , můžeme pro gyromagnetické poměry elektronu psát , resp. ,  pro atomový gyromagnetický poměr pak obecně .

 

Bezrozměrový faktor  g  se označuje jako Landého faktor.

 

Pro orbitální (též dráhový) magnetický moment elektronu dostáváme vztahy pro velikost a z-ovou složku: , kde l je vedlejší kvantové číslo a m je magnetické kvantové číslo.

 

Pro vlastní (též spinový) magnetický moment elektronu dostáváme vztahy pro velikost a z-tovou složku: , kde = 1/2 je spinové kvantové číslo a ms ±1/2 je magnetické spinové kvantové číslo. Tedy .


Předchozí     Následující