4.1 Starkův jev
Jde o posun či rozštěpení spektrálních čar atomu, který je umístěn ve vnějším elektrickém poli. Poprvé tento jev pozoroval Stark na Balmerově sérii atomu vodíku. Podle toho, jakým způsobem závisí velikost rozštěpení spektrálních čar na elektrické intenzitě, rozlišujeme kvadratický Starkův jev, který je pozorován u všech atomů, a lineární Starkův jev, který je pozorován u prvků první skupiny.
Pokud atom s energií E0 umístíme do vnějšího elektrického pole
s intenzitou 
, dojde k polarizaci atomu, tzn. vzniká indukovaný
elektrický dipól 
. V elektrickém poli musí být do energie atomu E, započtena interakční energie 
. Tedy 
.
Indukovaný elektrický dipól je dán vztahem 
, kde veličina a, polarizovatelnost atomu, závisí na kvantových číslech popisujících
stav atomu. Platí tedy 
. Velikost posunu nebo rozštěpení čar je v tomto případě
přímo úměrná druhé mocnině E, jedná
se tedy o kvadratický Starkův jev. Na základě výpočtů kvantové teorie lze
ukázat i existenci lineárního Starkova jevu.
Přestavu o rozštěpení spektrálních čar v případě kvadratického Starkova jevu dává následující obrázek.
Elektronová konfigurace
.
