Látka může přecházet z pevného skupenství do plynného i bez tání. Tato změna skupenství se nazývá sublimace. Známe ji např. u sněhu a ledu, který se vypařuje za mrazivého suchého počasí. Zmrzlé prádlo uschne. Jiným známým příkladem je jód. Dáme-li na dno zkumavky krystalky jódu a zkumavku těsně zazátkujeme, objeví se brzy ve zkumavce fialové páry, které se po čase srážejí na stěnách zkumavky jako krystalky pevného jódu. Stejně sublimuje i naftalen a všechny vonící nebo páchnoucí pevné látky.
... teplo,
potřebné k přeměně ledu o teplotě
na
páru o teplotě
m ... hmotnost ledu
... počáteční
teplota ledu
... teplota,
při níž led sublimuje ledu
... měrná tepelná
kapacita vody
... měrné skupenské
teplo sublimační ledu
Sublimující látka se vypařuje v uzavřeném prostoru tak dlouho, až se
dostaví rovnováha mezi fází pevnou a plynnou. Sublimované páry mají pak
zcela určitý sublimační tlak. Tento tlak závisí na teplotě,
s klesající teplotou klesá. V diagramu T-p je tato závislost znázorněna
sublimační křivkou s (graf 13). Tato
křivka končí ve směru rostoucích teplot v bodě teploty tání T.