Pomůcky:
Cívka s 600 z, modul voltmetr 2x, modul ampérmetr 2x, booster, spojovací vodiče, lístkové jádro uzavřené jádro, dvě cívky s 600 z zapojeny jako transformátor
Pro první tři případy zvolíme tento postup:
Postup:
V programu nastavíme celkový čas měření a vzorkovací frekvenci. Oživíme kanál A, ke kterému připojíme modul voltmetr, kanál B, ke kterému připojíme modul ampérmetr a kanál E, ke kterému připojíme modul booster. Sestavíme obvod. Cívku připojíme sériově s modulem voltmetr a paralelně s modulem ampérmetr. Nastavíme parametry výstupu.
Jako první musíme u všech třech typů měření indukčnosti změřit reálný odpor (R) dané cívky. Tento reálný odpor změříme pomocí stejnosměrného proudu. Nastavíme počáteční a koncovou hladinu podle rozsahu voltmetru a zvolíme frekvenci. Frekvenci můžeme měnit od 5 Hz, poté 50 Hz a dále již po 50 Hz do 300 Hz. Je třeba správně zvolit amplitudu, aby proud rozsahově neutíkal a na horní polovině křivky nedocházelo k zarovnání. Jako výstupní signál v tomto případě volíme pilu pro V/A. Zobrazení necháme jako časovou závislost.
Druhý úkol spočívá ve změření impedance (Z) dané cívky. Měříme-li impedanci, používáme střídavý proud. Měníme amplitudu (do 5 V) a frekvenci cca 50 Hz – 300 Hz. V tomto případě zvolíme výstupní signál jako sinus pulsy. Zobrazení necháme opět jako časovou závislost.
Pomocí programu ISES odečítáme hodnoty napětí a proudů a dosazením do daného vztahu
získáme konečné hodnoty indukčnosti cívky.
Jde o měření indukčnosti přímou metodou.