1.4.4 Exponenciální tvar komplexního čísla

Komplexní exponenciála.

Poznámka

Pomocí diferenciálního počtu se dá odvodit pro exponenciální funkci reálné proměnné x vztah . Obdobně definujeme exponenciální funkci v komplexním oboru.

Definice

Exponenciální funkci komplexní proměnné  definujeme nekonečnou mocninnou řadou

,

kde  je známé Eulerovo číslo (základ přirozených logaritmů).


Poznámka

Při aplikacích nebudeme počítat konkrétní hodnoty  podle definice, ale daleko jednodušším způsobem. Uvedená definice má pro nás pouze teoretický význam.


Věta

Všechny věty uvedené v kapitole o reálné exponenciální funkci platí i pro exponenciálu komplexní, např.  apod.


Eulerův vzorec.

Věta

Exponenciální funkci imaginárního argumentu ( ) lze vyjádřit tzv. Eulerovým vzorcem

.


Poznámka

V učebnicích se často uvádí ještě vzorec , který je jednoduchým důsledkem vzorce předchozího.


Věta

Hodnotu  lze v libovolném čísle  vypočítat pomocí reálné exponenciály a reálných funkcí sinus a kosinus podle vzorce

.

Důkaz.

Nejprve rozepíšeme exponent na algebraický tvar , pak aplikujeme větu o součtu v exponentu  a nakonec použijeme Eulerův vzorec (to můžeme, protože ) . Cbd.


Komplexní exponenciální funkce má ovšem i vlastnosti, které bychom u reálné exponenciální funkce hledali marně. Následující věta plyne z věty předchozí a z -periodicity funkcí sinus a kosinus.

Věta

Komplexní exponenciální funkce je -periodická, tj. .


Exponenciální tvar komplexního čísla.

Definice

Exponenciálním tvarem komplexního čísla rozumíme jeho vyjádření ve tvaru

,

kde  a  jsou již známé veličiny modul a argument komplexního čísla z.


Poznámka

a) K odůvodnění, že uvedený tvar je vůbec možný, stačí vyjít z goniometrického tvaru  a dosadit za závorku podle Eulerova vzorce ( ).

b)      Exponenciální tvar je velmi blízký goniometrickému, v obou vystupují tytéž veličiny r a . Výhodou exponenciálního tvaru je především jeho stručnost (zápis je tvořen pouze čtyřmi znaky oproti zhruba třinácti znakům u goniometrického tvaru). Goniometrický tvar je v podstatě jakási přechodová forma mezi tvarem algebraickým a exponenciálním a při aplikacích vyšší matematiky se používá z uvedených tří tvarů nejméně.


Přechod mezi exponenciálním tvarem a ostatními tvary komplexních čísel.

Přechod mezi exponenciálním a algebraickým tvarem (v obou směrech) je v podstatě stejný problém jako přechod mezi goniometrickým a algebraickým tvarem. Jedná se vždy o vztah mezi reálnou a imaginární složkou komplexního čísla na jedné straně a modulem a argumentem tohoto čísla na druhé straně.

Přechod mezi exponenciálním a goniometrickým tvarem je triviální záležitost (jde jen o jiný přepis, není nutné nic počítat).


Součin a podíl komplexních čísel v exponenciálním tvaru.

Exponenciální tvar je nejvýhodnější pro vyjádření součinů a podílů komplexních čísel. Vzorce

, ,

plynou přirozeně ze známých vlastností exponenciální funkce a není je třeba je už dále odůvodňovat, jako tomu bylo u goniometrického tvaru.