12.1.1 Tečná rovina, normálový vektor
Poznámka
Budiž nějaký bod zadané
plochy s.
Na okolí tohoto bodu je možno zobrazení s aproximovat
pomocí věty o prvním diferenciálu [1]
,
kde i = 1, 2, 3. Snadno zjistíme, že uvedená rovnice, v níž přibližnou rovnost nahradíme rovností přesnou, odpovídá parametrickému zadání roviny, a to podle geometrické interpretace prvního diferenciálu roviny tečné k ploše s v bodě x(0). Vektory
,
jsou tedy tečnými vektory k ploše s v bodě x(0). Jak je vidět z přímého porovnání, odpovídají složky obou vektorů sloupcům Jacobiho matice s počítaným v bodě x(0). Podle předpokladu jsou tedy lineárně nezávislé a skutečně zadávají rovinu.
Výše uvedený výpočet můžeme ovšem provést jen tehdy, je-li možno aplikovat větu o prvním diferenciálu - jsou-li například splněny předpoklady definice jednoduché plochy. Existují ovšem obecnější plochy, které nemají v každém bodě tečnou rovinu. Těmi se zde ale zabývat nebudeme.
Definice
Nenulový vektor vázaný v zadaném bodě plochy s a kolmý
k tečné rovině k této ploše (viz předcházející poznámka), nazveme
vektorem normálovým k ploše
s v bodě
. Má-li tento
vektor jednotkovou délku (eukleidovskou normu), nazveme jej jednotkovým
normálovým vektorem. Obvykle jej budeme označovat písmenem n.
[2]
Poznámka
Normálových vektorů existuje ve skutečnosti nekonečně mnoho – zaplňují jednorozměrný vektorový prostor. Dokonce ani jednotkový normálový vektor není určen jednoznačně – existují vždy dva, které se navzájem liší znaménkem. Ze všech možných normálových vektorů k zadané ploše v zadaném bodě stačí ale znát jen jeden vybraný. Snadno pak umíme zkonstruovat i všechny ostatní. Tímto vybraným normálovým vektorem může být například vektorový součin dvou libovolně zvolených lineárně nezávislých tečných vektorů.
Poznámka
Velmi jednoduše se hledá normálový vektor pro plochu
zadanou implicitně. Nechť je libovolný
vektor ležící v rovině tečné k ploše
v bodě x(0).
Pak můžeme pro v absolutní hodnotě malé číslo a
přibližně psát [3]
.
Bod x(0) je ale bodem plochy,
musí tedy platit . V limitě
přecházejí přibližné
rovnosti na přesné a platí tedy
.
Vzhledem k tomu,že t je libovolný vektor z roviny
tečné v zadaném bodě k zadané ploše a gradient F podle předpokladu
nenulový, je nutně jedním z hledaných
normálových vektorů.
Definice
Nechť geometrický obraz plochy s je hranicí
nějaké oblasti . Pak plochu
s nazveme
uzavřenou. Normálový vektor, který míří ven z oblasti
V, nazýváme vnějším normálovým vektorem nebo
také vektorem vnější normály.
Příklad
Pojmy zavedené výše můžeme názorně ilustrovat na příkladu kulové plochy.
[1] Viz kapitola 2.4.
[2] V každém bodě plochy je její normálový vektor současně normálovým vektorem její tečné roviny v tomto bodě.
[3] Opět využíváme věty o totálním
diferenciálu z kapitoly 2.4. Symbolem označujeme diferenciální
operátor gradient (viz též kapitola 6.2).