11.1.1 Tečna, tečný vektor



Definice

Pod tečnou ke křivce j v bodě  rozumíme přímku  ,  která prochází bodem    a splňuje

.

Vektor  t  nazveme tečným vektorem ke křivce  j  v bodě  .


Poznámka

Má-li křivka v bodě    nenulovou první derivaci, má v něm i tečnu. Její směrový vektor  t  je roven vektoru [1], kde tečkou nad písmenem označujeme první derivaci podle parametru  t.




[1] Použijeme-li v parametrické rovnici pro tečnu  p  jiného parametru,  ,  kde   pro s = 0,  bude její směrový vektor    (a tedy i nový tečný vektor ke křivce  j) obecně libovolným reálným násobkem vektoru  .