Příklad (výpočet
pro
)
[1]
Inspirováni postupem uvedeným v příkladu 4 můžeme okamžitě psát
![]() |
Úloha je tedy převedena na výpočet dvou nových integrálů. První z nich počítáme podobně jako v příkladě 4 pomocí první věty o substituci
.
Postup při výpočtu druhého integrálu závisí na tom, má-li kvadratický polynom ve jmenovateli reálné kořeny, či nikoliv:
· pokud
je má, a to navíc dva různé, musíme při výpočtu integrálu použít pravidlo 2
pro integrování obecné racionální lomené funkce (viz zde),
·
pokud je kořen
kvadratického polynomu reálný a dvojnásobný, přechází počítaný integrál na integrál
z příkladu 2.
Proveďme výpočet pro případ, kdy kvadratický výraz nemá reálné kořeny.
Podobně jako v příkladu 3c i nyní pomůže doplnění kvadratického trojčlenu na úplný čtverec. Také další postup je zcela obdobný tomu, který jsme nastínili v příkladu 3c:
.
Integrál počítáme nejlépe
pomocí rekurentního vzorce (viz zde).