Spojí-li se v oblacích malé kapičky vody nebo krystaly ledu do větších shluků, nemohou se již vznášet v ovzduší a padají k zemi jako déšť nebo jako krupky, kroupy nebo sníh. Vyjmenovali jsme tak různé srážky.

Taková obyčejná kapka deště padá rychlostí kolem 5 m/s, sněhové vločky letí rychlostí
0,5 - 2 m/s. Někdy se dostanou do vzdušného proudu, který je vynáší opět vzhůru. Pokud je pohyb vzduchu příliš intenzivní, dostane se kapka někdy v létě až do vrchní části oblaků, kde je teplota hluboko pod bodem mrazu. Kapka tam zmrzne, stane se z ní kus ledu. Přihodí se, že taková kapka prodělá tuto cestu nahoru dolů několikrát. Pokaždé na sebe bere větší vrstvu vody, ta znova zmrzne. A přitom naroste do takového objemu, že pádem k zemi už nestačí rozmrznout. Tak vznikají kroupy. Mohou být i tak velké, že váží několik dekagramů, výjimečně třeba i půl kilogramu. Jejich průměr je i několik centimetrů. Kdybychom takovou kroupu přeřízli, ukázalo by se, kolik má vrstev stejně jako u stromu letokruhy.


Mlha je kondenzovaná vodní pára, ale na rozdíl od oblaků se nachází při zemi nebo poblíž země. Vzniká ochlazením vlhkého vzduchu např. za jasného klidného počasí, když se v noci povrch země ochladí. V noci se za bezvětří a jasné oblohy může vzduch při povrchu Země ochladit tak, že vodní pára v něm obsažená kapalní na chladných předmětech. Vznikne rosa nebo při teplotě nižší než 0 °C jinovatka.

Příklad
Srážkoměrem se v daném místě naměřilo 10 mm za 5 hodin. Kolik litrů vody za tuto dobu napršelo na plochu o obsahu 1 m²?

Řešení
h = 10 mm = 0,1 dm
S = 1 m = 100 dm
V = ?