1. Mějme dva stejné pružinové oscilátory (tj. na pružinách stejné tuhosti jsou zavěšena tělesa stejné hmotnosti.) První oscilátor vychýlíme z rovnovážné polohy o 5 cm, druhý o 10 cm a necháme volně kmitat. Jestliže periodu prvního označíme T1 a periodu druhého T2, můžeme říci, že
2. Na obrázku A kmitá pružinový oscilátor s parametry m1 a k1, na obrázku B pružinový oscilátor s parametry m2 a k2.
|
|
|
| Obr. A | Obr. B
|
Z předpokladu m1 = m2 můžeme usoudit, že
Z předpokladu k1 = k2 můžeme usoudit, že
3. Mechanický oscilátor vznikl zavěšením tělesa o hmotnosti 100 g na pružinu, která se prodloužila o 15 cm. Určete periodu oscilátoru. (Výsledek zaokrouhlete na dvě desetinná místa, g = 9,81 m.s-2)
4. Těleso zavěšené na pružině o tuhosti 40 N.m-1 vykoná 75 kmitů za 50 s.Určete hmotnost tělesa.
5. Na pružinu zavěsíme železnou kuličku, necháme ji volně kmitat a změříme periodu. Totéž opakujeme i s kuličkami stejného průměru z hliníku a mědi. Největší periodu naměříme u
6. Mechanický oscilátor tvořený tělesem o hmotnosti 100 g zavěšeným na pružině o tuhosti 40 N.m-1 kmitá s amplitudou výchylky 10 cm.
Rychlost tělesa v rovnovážné poloze je
Největší velikost síly pružnosti, která na těleso v průběhu periody působí, je