• Valentýnské "ŠŤOUCHÁNÍ" 2009
• Fotky z experimentu - merení v rámci GA CR 522/07/0759
• Fotografie týmu oddělení biofyziky
• Lysá Hora 2008

Biliard je fyzika v praxi, a protože praxe není nikdy dost, šli si biofyzici před Valentýnem trochu "šťouchnout". Akce se zpočátku podobala oficiálnímu turnaji, avšak brzy se zvrhla v čirou zábavu, kterou si, pevně věřím, užili všichni zúčastnění. Boj u stolů byl litý, válčilo se o zajímavé ceny - diplomy, kornout neidentifikovatelných obarvenému polystyrénu podobných zřejmě poživatelných kuliček atd. :) pořadí vítězů je tajné :) hlavně proto, že v něm nefiguruji na prvním místě:))) několik momentek z tohoto klání můžete shlédnout po kliknutí na odkaz - Fotografie.

...J.N.

Několik fotek z aktuálně probíhajícího měření: Aklimace asimilačního aparátu smrku ztepilého  na různé radiační a teplotní režimy simulující zatažené dny a slunné dny s různým stupněm vysokopteplotního stresu  III  - Podrobná analýza  teplotní závislosti fotosyntetické aktivity    

Tak toto je náš tým. Chcete-li si prohlednout fotku ve větším rozlišení klikněte na "Fotografie"

... v malém počtu, leč plni entuziasmu, jež nemohl být zlomen ani nešvary počasí, vyrazili jsme v devět hodin ráno z nádraží v Ostravici ku vrcholu 1323 m vysoké Lysé Hory. Trasa, kterou jsme zvolili nevynikala délkou ani náročností, dovolila nám tak, naplno si vychutnat krásu podzimních scenérií pohoří Beskyd, které všudypřítomná mlha rozpíjela do podoby impresionistických obrazů neznámého autora. Estetické zážitky však člověka příliš nezahřejí, snažili jsme se proto co nejdříve dosáhnout našeho v oblacích zahaleného cíle. Cesta nám za živé konverzace a čilé konzumace všemožných dopingových prostředků (gumoví medvídci, domácí ovocné destiláty) ubíhala velice rychle a příjemně, nedaleko od vrcholu dokonce přestalo pršet...načež začalo sněžit:). Okolo poledne jsme dosáhli " kóty 1323 " , což jsme symbolicky potvrdili ohmataním "hladícího místa" - kovového disku zapuštěného do kamenného monolitu na vrcholu hory. Hned poté jsme se odebrali do vysokohorského restauračního zařízení doplnit síly a ulevit našemu težce zkoušenému termoregulačnímu systému (-> objímání teplo sálajících kamen, destiláty, teplá strava, suché oblečení atp.). Ve dvě hodiny odpoledne, vydali jsme se pomalu na cestu dolů. Počasí bohužel nedoznalo žádných větších změn. Cesta dolů byla podobná té vzhůru, jen kolena trpěla více, mlhy ubývalo, a namísto sněžení jsme se mohli těšit na déšť. Dopřáli jsme si jen jednu odpočinkovou zastávku a to na Ivančeně, kde jsme v rychlosti přiložili kámen na mohylu vystavěnou ku památce skautů popravených behěm II. Světové války. Pak už jsme svižnou chůzí dokráčeli několik km k nádraží ve Frýdlantu nad Otravicí, kde náš výlet oficiálně končil.

Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat svým souputníkům J. ,L., P.. za výbornou společnost... věřím, že se sejdeme i na cestách dalších. Doufám, že příště bude účast mnohem větší a že počasí nám bude tentokráte přát...J.N.