Je proces, při kterém přechází voda z volné vodní hladiny, povrchu půdy, sněhu nebo ledu do skupenství plynného. Fyzikálně přesněji představuje výpar přechod z vodní hladiny na vodní páru.

V meteorologii za výpar považujeme množství vypařené vody za určitou dobu (nejčastěji den) a vyjadřujeme ho výškou sloupce vody v mm. 1 mm je sloupec vody, který vytvoří 1 litr vody na ploše 1 m².

Kapalina se vypařuje při každé teplotě. Rychlost vypařování však není vždy stejná. Ze zkušenosti víte, že prádlo uschne rychleji, je-li pověšeno tak, aby jeho povrch byl co největší, je-li okolní vzduch teplý, suchý a vane-li vítr. Rychlost vypařování téže kapaliny závisí na obsahu povrchu kapaliny, na teplotě a na tom jak rychle se odstraňují páry z povrchu kapaliny.

Pokus:
Na filtrační papír kápneme z kapátka vedle sebe kapku vody a kapku lihu. Pozorujeme, že nejdříve uschne papír v místě, kde byl navlhčen lihem a potom v místě, kde byl navlhčen vodou.

Různé kapaliny se za stejných podmínek vypařují různě rychle.

Proč cítíte chlad, když jste v promoklém oděvu?
Proč se v horkém létě příjemně ochladíte, když si navlhčíte vlasy?

Jak vysvětlíme vypařování kapaliny?

Každá molekula na povrchu kapaliny je přitahována sousedními molekulami kapaliny. Rychlost neuspořádaného pohybu jednotlivých molekul v povrchu kapaliny se neustále mění. V určitém okamžiku mohou některé molekuly dosáhnout tak velké rychlosti, že přitažlivé síly blízkých molekul již nestačí rychlé molekuly udržet v povrchu kapaliny. Tyto molekuly opustí kapalinu a stávájí se molekulami páry.

Při vyšší teplotě kapaliny se molekuly pohybují rychleji, a proto více molekul má takovou pohybovou energii, že může opustit kapalinu. Proto se kapalina vypařuje rychleji.

Čím větší je povrch kapaliny, tím více molekul na povrchu může kapalinu opustit. Proto probíhá vypařování rychleji.

Pokud páry vznikající nad povrchem kapaliny neodvádíme mohou se některé molekuly páry vracet zpět do kapaliny a tím se zpomalí vypařování.

Na čem závisí rychlost vypařování určité kapaliny?