ELEKTRICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE
BOUŘKY
Bouřkou se rozumí každý přírodní jev, doprovázený bleskem a hřměním
nebo pouze hřměním, protože blesky někdy nebývá vidět. O blýskavici
se mluví, když není slyšet hřmění, když vidíme pouze blesky nebo
jejich světelné odrazy od oblaků.
Ve středních zeměpisných šířkách jsou bouřky převážně letním jevem.
Bouřky jsou úzce spjaty se sluncem, které vyvolává vysokou teplotu
vzduchu. K jejich vzniku je však také zapotřebí vydatné vlhkosti
vzduchu.
Bouřka není možná bez oblaků, tedy bez kondenzace vodní páry, jež
je její příčinou. Bouřka je doprovázena viditelnými a slyšitelnými
elektrickými výboji. Sídlem bouřky je bouřkový oblak cumulonimbus.
Bouřky lze zhruba rozdělit do dvou skupin:
1. Bouřky z vedra.
2. Bouřky frontální.
Bouřky z vedra
Vznikají za horkých dnů a nepřinášejí změnu počasí. Meteorologické
přístroje zaznamenávají přechod bouřky především poklesem teploty,
vyvolané srážkami, dále vzrůstem tlaku vzduchu a nárazem větru.
Bouřky frontální
Vznikají na plochách , kde spolu hraničí teplé a studené vzdušné
hmoty, tedy na zadní straně cyklóny, a přináší s sebou i změnu
počasí.
Elektrické jevy při bouřkách
BLESK
Blesk je elektrický výboj způsobený rozdílnou energií v mracích
a okolním vzduchu nebo v zemi. Blesk, který letí mezi mrakem a
zemí, hledá nejkratší cestu k uzemnění, což může být i člověk
stojící v otevřené krajině.
Blesk letí rychlostí 160 až 1600 km/s a jeho teplota může případně
dosáhnout až 30 000 °C, což je teplota šestkrát větší než na povrchu
Slunce.
Jak lidé přežijí zásah bleskem
Američan Roye Sullivana, lesní správce ve Virginii, údajně zasáhl
blesk nejčastěji na světe. Poprvé do něho udeřil v roce 1942 a
25. června 1977 do něho vjel již posedmé. Pokaždé byl zraněn.
Nejdříve přišel o nehet na noze, pak mu blesk sežehl obočí,
popálil rameno, chytily mu vlasy a měl popálené nohy. Ale vždycky
to přežil.
Blesk si hledá vždy nejkratší cestu, která může vést ramenem,
jednou stranou těla, nohou a do země. Blesk způsobé bolest, šok a
popáleniny, ale největší část jeho energie vletí do země. Pokud
neproletí srdcem nebo páteří, zasažený pravděpodobně nezemře.
Jestliže však tato mocná energie srdcem proletí, je velké riziko,
že srdce poškodí nebo zastaví, což znamená okamžitou smrt.
Pocity lidí, kteří přežili zásah bleskem.
HŘMĚNÍ
Blesk je doprovázen zahřměním (hromem), jehož příčinou jsou zvukové
vlny, vyvolané jak prudkým rozepnutím, tak i stlačením vzduchu
při bleskovém výboji. Zvuk se šíří vzduchem rychlostí 1/3 kilometru
za sekundu, lze tedy počítáním sekund od zablesknutí k zahřmění
stanovit přibližnou vzdálenost bleskového výboje a tedy i bouřky.
Zvukové vlny hromu se šíří na všechny strany a odrážejí se
na vzdušných vrstvách a na oblacích, a tak se stává, že při velkých
vzdálenostech - nad 15 km - obyčejně nedocházejí ke sluchu pozorovatele.
KULOVÝ BLESK
