V kapalině vzájemné působení molekul již není tak silné. Přitažlivé síly jsou však ještě tak velké, že se molekuly udrží pohromadě. Každá molekula je však uvnitř tohoto svazku volně pohyblivá. Makroskopicky je kapalina charakterizována určitým objemem. Tvar kapaliny se vždy řídí tvarem nádoby, ve které je obsažena. Kapalina je prakticky nestlačitelná. Molekuly kapaliny jsou přibližně ve stejných vzdálenostech, jako byly v pevné látce. Svědčí o tom jednak okolnost, že hustota látky v kapalném stavu bývá jen nepatrně menší než hustota téže látky ve stavu pevném, jednak známá již uvedená skutečnost, totiž nepatrná stlačitelnost kapalin. Stlačitelnost kapalin je sice 10krát až 100krát větší než např. u kovů, ale značně klesá s rostoucím tlakem.
Kapalina má velmi složitou strukturu. Dnes předpokládáme, že se kapalina
skládá z velmi nepatrných skupin molekul, které podobně jako molekuly pevných
látek jsou spolu poměrně pevně vázány, zachovávají svou vzájemnou polohu
a konají kmitavé pohyby kolem svých rovnovážných poloh. Vzájemně jsou odděleny
oblastmi, ve kterých se molekuly pohybují podobně jako v plynech - nahodile
a neuspořádaně, aniž zachovávají svou vzájemnou polohu nezměněnu. Prvé
skupiny molekul jako by plavaly v kapalině rozdělujících je oblastí; tím
je způsobena tekutost kapalin.