|
Chemické složení atmosféry je z mikroskopického
pohledu v rovnováze. V atmosféře neprobíhají běžně chemické reakce. Složení
ovzduší se výrazněji dlouhodobě taky nemění. Obsah atmosféry rozdělujeme do tří
základních skupin:
 | Směs plynů |
Směsí plynů chápeme všechny molekuly plynu, které se
v ovzduší nacházejí mimo molekuly vody (v jakémkoli skupenství) a látek, které se
do atmosféry dostaly až díky lidské činnosti. Taková směs plynu se chová jako
téměř ideální plyn. Nazýváme ji dokonale suchá a čistá atmosféra.
| Plyn |
Značka |
% v ovzduší |
| dusík |
N2 |
78,083 |
| kyslík |
O2 |
20,945 |
| argon |
A |
0,933 |
| oxid uhličitý |
CO2 |
0,034 |
| neon |
Ne |
0,001 82 |
| helium |
He |
0,000 524 |
| metan |
CH4 |
0,000 15 |
| krypton |
Kr |
0,000 114 |
| vodík |
H2 |
0,000 05 |
| ostatní |
|
méně než 0,002 35 |
Složení atmosféry se s výškou výrazněnji
nemění až do výšky 90 km.
| Voda |
Voda je obsažena v atmosféře ve formě páry,
kapaliny i ledu. Podrobně se o vodě v atmosféře věnujeme v podkapitolách Vlhkost
vzduchu a Oblačnost a srážky kapitoly Meteorologické prvky.
| Ostatní příměsi |
Složení atmosféry negativně ovlivňují i
výsledky lidské činnosti. Zejména průmyslová výroba a nedokonalé spalování
fosilních paliv mají za následek vysoké koncentrace plynů a částic aerosolové
povahy: prachu, oxidů dusíku (NOx), oxidu siřičitého (SO2), oxidu uhelnatého
(CO) a oxidu uhličitého (CO2). Zatímco u oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého nás
zvyšující se množství ve vzduchu z dlouhodobého hlediska až tak moc netrápí,
protože atmosféra má vůči těmto plynům samočistící schopnost a koncentrace se
tak nezvyšují, tak množství CO2 se
za posledních sto let zvýšilo z 0,029% na 0,034%!
|
